Živnostníci v České republice se musí připravit na další tvrdý zásah do svých peněženek. Od roku 2026 se totiž podle propočtů ministerstva práce zvednou minimální odvody na sociální a zdravotní pojištění na dosud nevídanou úroveň. Zatímco v letošním roce platí OSVČ na sociálním pojištění 4 759 korun měsíčně, za dva roky to má být už 5 720 korun. Zdravotní pojištění vzroste ze současných 3 143 korun na 3 306 korun. Celkově tak minimální odvody vyrostou o 1 124 korun a podnikatelé nově zaplatí 9 026 korun měsíčně.
Minimální záloha na sociální pojištění bude v roce 2026 činit 5 720 korun, což je o 961 korun více než letos. A podobný vývoj čeká i zdravotní pojištění, které se podle propočtů vyšplhá na 3 306 korun, tedy o 163 korun více než dnes.
Nejde přitom o jednorázový skok, nýbrž o součást plánovaného navyšování minimálních vyměřovacích základů, které schválila vláda v rámci konsolidačního balíčku. Zatímco v roce 2023 tvořil minimální základ 25 % průměrné mzdy, od roku 2026 to bude už 40 %. Ministerstvo práce počítá, že průměrná mzda v roce 2026 dosáhne 48 967 korun, což se stává přímým základem pro výpočet záloh.
Obrovský nárůst se dotkne i těch, kteří využívají režim paušální daně. V nejnižším pásmu, tedy pro podnikatele s příjmy do jednoho milionu korun, se celková paušální daň vyšplhá na 9 984 korun měsíčně, což je o 1 268 korun více než v letošním roce. Paušální režim, který měl původně administrativně ulevit drobným podnikatelům, se tak stává pro mnohé jen dalším kanálem, jak ze živnostníků vytáhnout peníze.
Zatímco vláda tento krok obhajuje snahou o "narovnání systému" a vyšší příspěvky OSVČ do důchodového systému, realita je jiná. Živnostníci se ocitají pod stále větším tlakem. Po letech rekordní inflace, která v Česku patřila mezi nejvyšší v Evropě, po prudkém zdražení energií i služeb a v situaci, kdy podnikatelské prostředí dusí nekonečná administrativa, přichází další rána v podobě skokového růstu odvodů.
Je namístě připomenout, že právě malí podnikatelé a živnostníci jsou páteří české ekonomiky. Jsou to oni, kdo vytvářejí pracovní místa, inovace a pružně reagují na potřeby trhu. Místo podpory se však od státu dočkávají jen dalších překážek. Pokud vláda Petra Fialy tvrdí, že konsolidační balíček pomáhá stabilizovat veřejné finance, ve skutečnosti jen přenáší břemeno na nejslabší, tedy na malé podnikatele, kteří mají často příjmy sotva nad hranicí životních nákladů.
Kritici proto varují, že zvyšování minimálních odvodů nepovede k vyššímu výběru, nýbrž k přesunu části podnikání do šedé ekonomiky nebo k uzavírání živností. Mnozí OSVČ už dnes balancují na hraně rentability a další zvýšení fixních nákladů je může definitivně zlomit. "Stát namísto podpory podnikání systematicky likviduje drobné živnostníky," říkají podnikatelská sdružení.
Výsledkem je nebezpečný trend, kdy se živnostníkům přestává vyplácet podnikat, a to v době, kdy ceny energií patří k nejvyšším v Evropě, kdy inflace sežrala úspory domácností a kdy stát neustále komplikuje podnikání novými regulacemi. Vláda Petra Fialy si tak může na své konto připsat další "úspěch". Krok, který bude mít ničivé důsledky pro drobný byznys a pro celou českou ekonomiku.
Namísto toho, aby stát vytvořil podmínky pro růst a prosperitu, nastavuje živnostníkům další okovy. V roce 2026 tak mnoho z nich nebude bojovat o rozvoj podnikání, ale o vlastní přežití. Tento přístup není reformou, jak jej vláda prezentuje, ale ekonomickou destrukcí, která se zapíše do dějin jako období systematického dusení malého podnikání.
(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: cnn prima)
